Nezapomínáme se dívat zpět?
27.1.2017
(Ne)dokonalost jako hnací motor
27.2.2017

Proč preferuju Strength based leadership

Co jsem za svou kariéru zatím vypozoroval, jsou na poli manažerů dva základní tábory. Jeden preferuje u svých lidí eliminaci slabých stránek, druhý zastává názor, že se mají posilovat silné stránky. Já patřím do druhé skupiny. Proč?

Zamyšlení

Co budete dělat raději – něco, co vám jde a jste za to často chválení, nebo něco kde si často nabijete hubu a dostáváte od okolí facky zleva / zprava? Otázkou vám záměrně vsugerovávám odpověď, kterou chci slyšet a je zároveň nosnou myšlenkou tohoto článku.

Až moc často vidím okolo sebe lidi, kteří jsou vyhořeli, nebo se limitně a neúprosně tomuto stavu blíží. Denně dělají to, co je nebaví proto, že jim jejich nadřízený řekl, že to je správně. Přece i když je to nebaví a nejde jim to, je správně že to dělají, protože tím pracují na eliminaci svých slabých stránek. Bude na konci téhle kruté cesty happy ending a budou z nás všech vyrovnané osobnosti bez slabých stránek? Nemyslím si to.

Co mi dává smysl?

Vědět o svých slabých stránkách a pracovat s nimi, ale primárně se focusovat na to, co vám jde, baví vás a sklízíte za to ovace. Raději si najdu „buddyho“, který bude mým doplňkem v tom smyslu, že to co mi nejde půjde jemu a bude jeho doménou.

Všichni jsme prokrastinátoři. A jeden z antiprokrastinačních tipů, které dávám na svých školení osobní efektivity zní „najděte si někoho, koho váš prokrastinační úkol potěší a udělejte s ním barter toho, co prokrastinuje on“.

Někdo rád tahá data, dělá reporty nebo hledá v datech závislosti a podivnosti, ale je introvert a nerad chodí mezi lidi, nedej bože něco prezentuje. Druhý zase rád dělá powerpoint prezentaci s „manažerskými grafíky“ a vyžívá se v osobní prezentaci a kontaktu s lidma. Proč tyhle dva nespojit, aby se doplnili a udělali super analýzu a super prezošku?

Jak vedu svůj tým k osobnímu rozvoji?

Dávám jim upřímnou zpětnou vazbu na to, co a jak udělali. Ať už adhoc, nebo pravidelně (minimálně jednou za 3 měsíce). Nastavením zrcadla jim dávám message „tohle Ti jde“, nebo „tady to nezafungovalo“. Super taky je, že to po mě hodně lidí vyžaduje a to mě dvojnásob těší, protože vím, že je to zajímá a reflektují to.

Chválím je. I když ne dostatečně (to vím). Nikdy není dostatek pochval a pozitivní zpětné vazby. Na tomhle makám a budu do nekonečna.

Dávám lidem prostor k seberealizaci. Víte, co je na vrcholku Maslowovy pyramidy? Seberealizace. A já chci, aby tohoto vrcholu dosáhlo maximum členů mého týmu. Víte jak to dělá třeba Google? Dává svým vývojářům možnost věnovat jeden den v týdnu čemukoliv, co je baví. Tzn. 20 % jejich času si dělají, co chtějí. A víte, k čemu ten čas jejich IT inženýři věnovali v minulosti? Třeba vývoji služeb jako je GMail…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *