Nedávno jsem v práci zažil rozhovor, který mě inspiroval k tomuto článku. Byla to debata s mým nadřízeným ohledně zhodnocení projektů a úkolů, které jsem zastřešoval za poslední měsíce. Při neustálém naléhání na vyhodnocení mého počínání jsem uslyšel z úst mého šéfa hlášku (parafrázuji) „já se nedívám do minulosti, zajímá mě jen budoucnost“. Chápu to, minulost už nezměníme, proč se jí tedy zaobírat. Nebo je to jinak?
Valíme, běžíme, sprintujeme!
Kdo by to neznal. V dnešní době chtějí všichni všechno hned, teď, ASAP, URGENT a nejlépe včera. Pracovní týden nám všem uteče jako voda, protože jedeme kolečko „snídaně, práce, večeře, spánek“ a to pořád dokola až do momentu, kdy je pátek odpoledne a my máme v hlavě přepnout do režimu víkend. Rychle, rychle – zajít na víkendový nákup, naplánovat odpočinkové aktivity. No a pak se 2x vyspíme a je tady neděle odpoledne, když už jsme myšlenkama na úrovni pondlělního budíku.
Ti vyspělejší jedinci ještě zvládají plánovat na 1-30 dní dopředu, nedejbože mají nějaký svůj cíl / poslání, za kterým běží.
Zastavit, stát!
Před měsícem byly Vánoce. Čas klidu, pohody. A taky čas na to zrekapitulovat si uplynulý rok a zamyslet se co a jak do nového roku. Hezky se taky ukázalo, jak všichni běháme až do úmoru a ani ty pitomé svátky si nedokážeme pořádně vychutnat, protože honíme vše na poslední chvíli (dárky, jídlo, cukroví…), což na pohodě nepřidá.
Je to trend této doby a je to v pohodě, nebo je to všechno blbě a máme to změnit? Co když nebudu sprintovat, budu najednou ztrácet vůči ostatním a nebudu tak nikdy mít potenciál „být úspěšný“? To jsou otázky, které si podle mě nekladu jenom já…
V čem jste se za poslední rok posunuli o krok dál?
Ruku na srdce, kdo by na tuhle otázku dokázal z fleku odpovědět? A kdo z vás by se musel (namáhavě) dlouze zamyslet? Hmmmmmmm…
Bez sebereflexe se nedá růst
Viděl jsem až moc videorozhovorů s úspěšnými lidmi na to, abych dokázal s jistotou říct, že je spojoval společný rys – měli vypracovaný skill kritické sebereflexe = (ne)pravidelně se hodnotili a učili se ze svých chyb. A já si myslím, že to je jeden z nutných kroků k tomu, abychom se uměli pohnout dál.
Uvědomil jsem si to zrovna nedávno, kdy jsem si udělal po 3 letech „srovnávací test“ angličtiny abych zjistil, že jsem se posunul z úrovně B1 na B2 (i když mi do C1 chybělo jen kousek). Ale i tak mě to nas**lo, to mi věřte. Proč? Protože mi to nepřijde jako adekvátní progress na to, že angličtinu poměrně aktivně používám (spíše pasivní, uznávám, ale i tak).
Co s tím?
Zkuste si vlastní Pomodoro
Technika osobní efektivity (http://cirillocompany.de/pages/pomodoro-technique), kterou znají nejen účastníci mých školení, ale určitě i většina z vás. Je to jednoduché – 25 minut makáte a kašlete na okolní svět, protože chcete být maximálně efektivní. A pak se na 5 minut záměrně „flákáte“ tím, že relaxujete, networkujete a necháte hlavu odpočinout. A pak zase znova 25, 5, 25, 5, atd.
Pomodoro zmiňuju hlavně proto, že se mi líbí ta myšlenka = soustředěně sprintovat a pak záměrně odpočívat. Jestli jsem se jako praktikující „gétédéčkař“ něco naučil, tak to je umět si naplánovat odpočinek, relax. A myslím že to je důležité pro očistu těla i duše.
Zkuste to i vy – až přijdete v týdnu z práce, už nečtěte e-maily, nečtěte sociální sítě a dejte si off.
Dívejte se dozadu a chvalte se
Každý večer si píšu 3 věci, které mě ten den potěšily / rozesmály / posunuly – prostě za co jsem rád a na co jsem pyšný. Pomaličku si tak buduju databázi svých pochval či koutků radosti. No a nejlepší je, že si tím můžu listovat a vězte, že je to opětovné čtení úspěchů hodně chytlavé.
Zároveň mi to dává možnost nahlédnout na to, co jsem dřív vnímal jako úspěch a dneska už je to „standard“. Třeba já jsem si před x měsíci napsal jeden z bodů „Zvládl jsem 30 kliků“. A dnes už vím, že toho zvládnu daleko víc…
Chvalte ostatní
Nemám rád American style pochval, kdy je všechno ósam, ixajtynk, bjůtyfl a tak. Ale pochvala (klidně za drobnosti) je pro druhé totální booster a generuje pro ně pozitivní zpětnou vazbu k tomu, aby to, za co byli pochválení, dělali znova a ještě lépe.
Tak co, za co se pochválíte dnes?