Odrazte se ode dna!

Vladimír Dědek

Život přináší neskutečné množství požitků a okamžiků, kdy se můžeme radovat či oslavovat. Na druhou stranu s sebou přináší momenty, kdy je celý svět proti vám. Na co sáhnete, co se pokazí, odevšad padají hejty a vy se cítíte, jako byste se nehodili ani na hnůj.

Příběhy se opakují

Pokud patříte mezi ty, kteří čtou / poslouchají rozhovory s podnikateli, freelancery či investory, moc dobře víte, že se životní příběhy často opakují.

Ti, kteří jsou na špici ve svých oborech a ve své komunitě lidí typicky (kromě mnoha dalších spojujících vlastností) si prožili nějakou extrémní nepříjemnou životní zkušenost. Buď sami vyhořeli, někdo blízký jim zemřel, nebo přišli o velké množství peněz.

V rozhovorech se často opakují pasáže jako:

  • …a pak jsem měsíc ležel v nemocnici na kapačkách, totálně vyčerpaný a přemýšlel jsem co dál…
  • …poté, co mi zemřel manžel/žena a já měl doma 2 malé děti jsem nevěděl, co mám dělat…
  • atd.

Investovat se naučíte, až když si nabijete hubu

Považuju se za celoživotního investora. Investuju čas do lidí, energii do projektů a peníze do akcií a kryptoměn. V každé z těchto „investičních oblastí“ jsem si prošel (a stále procházím) vývojem. Můj mindset se mění, tříbí, vyvíjí. Obecně ale vidím, že některé vzorce chování jsou společné. Třeba to, že emočně silné prožitky (ať už negativní nebo pozitivní) mi zkalibrovaly pohled na životní hodnoty, moje priority a můj rozhodovací postoj.

Stokrát vám můžu říkat, abyste si vážili každého dne, kdy máte okolo sebe svou rodinu. Když vám ale zemře v padesáti máma na rakovinu, docvakne vám to poměrně rychle samo. A to samé platí u dětí. Ani se nenadějete a jdou do školy. Ani se nenadějete a jdou z baráku do svého bytu. Můj pohled na čas se rapidně změnil s narozením syna Kuby. Tehdy mi opravdu docvaklo, že čas nejsou peníze.

Několik posledních let se aktivně věnuji investování do akciových trhů a kryptoměnám. Tyto trhy mě vždycky lákaly svým potenciálním vysokým zhodnocením, přitahovaly svou rizikovostí a volatilitou. Ve ekonomice a na finančních trzích se poměrně přirozeně dějí cykly. Třeba známý index S&P 500 si za posledních 70 let prošel hned několika obdobími, kdy cena spadla o vyšší desítky procent a pak se zase vrátila, resp. vrátila a zase rostla na nové maximum.

Vývoj indexu S&P

Zkušený investor se nepozná podle toho, že se mu daří v době konjunktury (růstu trhů). Ostříleného investora poznáte podle jeho chování v době recese (tedy pádu trhů). Nechci tady zabíhat do detailů a dávat jakékoliv investiční rady. Každopádně obecně platí, že bychom měli kupovat když jsou ceny aktiv na minimech a prodávat, když jsou na maximech. A divili byste se, kolik lidí to dělá přesně naopak… Moje pointa je o tom, že mi došlo, že bych měl tuhle volatilitu trhů využívat ve svůj prospěch. Když jsou ceny dole tak nakupovat, resp. přikupovat (tzv. averaging down)

Nejlepší rozhodnutí padají v dobách krize

Už ani nevím kdy, už ani nevím kde. Chytl jsem nějakou hlášku ala „v době krize manažeři ve firmách dělají daleko objektivnější rozhodnutí, než v dobách kdy se vše daří“. A já s tím souhlasím, aspoň u sebe pozoruju že v době kdy jde vše jak na drátkách, tak se rozhoduju emotivně, toleruji okolo sebe lidi, kteří neodvádí 100% práci, spokojím se s průměrnou kvalitou. Když to vezmu zpátky na ty finanční investice – když trh padá, tak si sakra dobře rozmýšlím, kam investuju každou těžce vydřenou kačku. Když obecně vše roste, je prakticky jedno kam to dám, vždy to je nezáporné zhodnocení.

Moje poučení? Neutíkejte.

Nedávno jsem doposlouchal audioknihu Can’t Hurt Me. Je to životopis Davida Gogginse – člověka, který to neměl v dětství jednoduché, ale přesto si vypěstoval mindset a mentální pilíře, které mu přinesly až nepředstavitelné výkony a úspěchy jak ve sportu, tak v profesní kariéře. Poslouchal jsem to v autě a místy se mi fakt tajil dech, co dokázal jen díky svému mindsetu.

Pozoruju okolo sebe lidi, kterým se v určitých fázích života v osobní nebo pracovní sféře nedařilo a oni to vzdali. A pak pozoruju příběhy lidí, které nepřízeň osudu posílila tak, že jsou teď neprůstřelní a jejich mentální odolnost je něco, co jim mohou ostatní závidět. Znáte třeba příběh Veroniky Hurdové?

Líbilo se? Sdílejte článek dále.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Pin on Pinterest
Pinterest

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *