Když se úspěch stane normou

Být úspěšný je něco, co chtějí všichni. Nikdo nechce být looser. Nepřeháníme to už ale do extrému v tom, že úspěch bereme jako samozřejmost? Za chyby se trestáme namísto toho, abychom se z nich učili. Vnitřně se trápíme a bojíme se neúspěchu, což živí naše „vnitřní já“ a podporuje prokrastinaci. Jak bychom vlastně měli pracovat s úspěchem a chybami, které děláme?

Nejprve chyby, pak úspěch

Zřídkakdy se stane, že úspěch přijde „na první dobrou“. V drtivé většině je ale úspěch odměnou za trpělivost a za prošlápnutí cestičky a překonání všech dílčích neúspěchů. A tohle platí u jakékoliv činnosti, kterou v osobním / pracovním životě děláme. Běžte někdy na pivo s někým, koho považujete za úspěšného a začněte se ho ptát jak vypadala jeho cesta. Vsadím boty, že vám bude vyprávět o hodně chybkách a jak se z nich poučil. A ve výsledku to, že udělal tolik chyb bude považovat za úspěch, protože bude vnímat, že ho to posílilo při cestě k úspěchu na konci cesty.

 

Úspěch jako samozřejmost?

Když jsem přemýšlel nad tématem úspěchu jako námětu na tenhle článek, resonovala mi v hlavě hlavně myšlenka, že se často považuje úspěch za samozřejmost. Standard. Normu. Krásnou ukázku tohoto patternu jsem zažil na vlastní kůži, když jsem na základce byl premiantem třídy a bylo normální, že nosím ze školy jedničky. Dvojky byly neakceptovatelnou chybou, prohrou, selháním. Když jste v tomhle mindsetu, je to dvojsečné. Bičuje vás to k preciznosti, perfektní přípravě a focusu na cíl. Na druhou stranu je pak psychicky náročné akceptovat prohru – protože čím více energie do přípravy dáte, tím víc vás štve selhání.

Občas v práci zápasím s tím, že když narazím u projektu (hlavně u těch, kdy se snažím zlepšit nějaké firemní KPI) na dílčí neúspěch již po několikáté, nedokážu objektivně zhodnotit, zda nemá smysl pokračovat dál, protože to „nejde“, nebo jen dělám něco blbě a vlastně nevidím to správné řešení. V tomhle kontextu si ale vždy vzpomenu na obrázek s kopáčem vyjadřujícím riziko toho, že bych to mohl vzdát těsně před úspěšným koncem – a to bych nerad. Tohle se jistě zlepšuje se zkušenostmi a rozhledem znalostí, ale i tak jsem často ostražitý oproti úkolům, kde jednoduše zadaný úkol (ala zlepši konverzi webu) může znamenat měsíce práce s nejistým / negativním výsledkem vůči očekávání, tedy cílům.

Jak pracovat s chybami a úspěchem?

Nedávám vám žádný univerzální návod, ani zde nechci filozofovat. Raději vám dám tipy a podněty zamyšlení z mých zkušeností. Třeba vám to helpne v tom, aby vaše projekty dopadly úspěšně.

V mém případě se osvědčuje:

  • Dělat chyby, učit se z nich a hlavně – neopakovat je
  • Připomínat si svoje úspěchy a dávat si zpětnou vazbu, proč se to podařilo. Díky tomu si tříbíte svou „kuchařku na úspěch“.
  • Dávat zpětnou vazbu svému okolí a ptát se svého okolí na zpětnou vazbu na své projekty
  • Snažit se dávat si ambiciózní, avšak reálné cíle (tohle je hodně těžké a sám to ještě pořádně neumím)
  • Odměňovat se nejen za úspěch, ale i za přípravu a pokus o úspěch. Trénujete tak svůj mozek k tomu, aby i příště věnoval maximum úsilí ve snaze dosáhnout cíle a nebudete prokrastinovat. Když se za neúspěch budete trestat, příště už se na to vykašlate (protože se budete bát neúspěchu, tedy trestu).
  • Chvalte, chvalte, chvalte. Sebe i ostatní. Za cokoliv, co se povede. Pozitivně to zlepší vaše vztahy i chuť dělat věci znova.
Líbilo se? Sdílejte článek dále.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *